U OSVČ se pak jako příjem počítá buď skutečně dosahovaný příjem, ale zároveň (pokud třeba OSVČ dokládá jen nízké příjmy), se jako příjem započítá vždy nejméně 50% z průměrné mzdy v ČR (pro dok 2017 to bude 27 000, tedy Zobrazit více →
Pokud ukončíte podnikání jako OSVČ, a budete evidovaná na úřadu práce, pak při splnění všech podmínek máte nárok na podporu v nezaměstnanosti stejně, jako zaměstnanci po skončení zaměstnání. U OSVČ je v zásadě rozdíl jen v tom, jaké dokumenty se Zobrazit více →
Podmínky pro nárok a výpočet výše PPM (peněžité pomoci v mateřství) jsou pro zaměstnance i OSVČ v zásadě stejné. Co se týká podmínek, tak jak OSVČ, tak i zaměstnanci musí splňovat podmínku minimální doby nemocenského pojištění v rozsahu 270 kalendářních Zobrazit více →
Nárok na porodné (jak již asi víte), je v případě, že příjmy „rodiny“ (tedy otec dítěte + matka dítěte + dítě) v rozhodném období nepřekročí 2,7 násobek životního minima. Tedy, pokud je to vaše první dítě, pak se jedná o Zobrazit více →
Pokud jste nyní, po skončení předchozí „rodičovské“, v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, pak byste na nemocenské dávky měla nárok pouze v případě, že byste si jako OSVČ hradila dobrovolné nemocenské pojištění (a to nejméně 3 měsíce před vznikem Zobrazit více →
Nárok na „mateřskou“ (PPM, peněžitá pomoc v mateřství), máte při splnění zákonných podmínek. Ty hlavní jsou minimální doba účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní. Druhá pak je, že v době nástupu na PPM jste zaměstnána (resp. účastníkem Zobrazit více →
To, jestli jako OSVČ (ať už na hlavní nebo vedlejší činnost), platíte sociální pojištění je pro uplatnění nároku na PPM zcela irelevantní. PPM (tedy peněžitá pomoc v mateřství) a sociální pojištění, spolu nijak nesouvisí. Abyste měla nárok na PPM, musí Zobrazit více →