Sice se často píše jen o „nemocenské“, fakticky jsou to ale dvě odlišné dávky – náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele vs. nemocenské dávky od státu (ČSSZ). Ochranná doba (7 kalendářních dní po skončení pracovního poměru) se týká pouze a Zobrazit více →
Obecně platí, že na Úřad práce je vhodné jít do 3 pracovních dní, od ukončení zaměstnání (nebo od skončení jiné činnosti). Není to ale striktní podmínka. Evidence na ÚP je dobrovolná. Je možné se jít přihlásit i kdykoliv později – Zobrazit více →
Neschopenka, může být vystavena až 3 dny zpětně. Zpětné vystavení neschopenky, se týká především situací, kdy se pacient nemohl k lékaři dostavit ihned, při vzniku nemoci či úrazu. Zpětně ale může být neschopenka vystavena i z jiných důvodů. Je to Zobrazit více →
Ukončení pracovního poměru, nemá na probíhající pracovní neschopnost (neschopenku), žádný přímý vliv. Není zde ani žádný vliv na nemocenské dávky, které vám případně vyplácí ČSSZ. Je zde pouze jedna věc – pokud jste pracovní poměr ukončil ještě během prvních 14 Zobrazit více →
V případě, že byla výpověď dána ze strany zaměstnavatele a výpovědní doba by měla skončit v průběhu pracovní neschopnosti, pak se výpovědní doba zastaví. Po dobu vaší pracovní neschopnosti by byla výpovědní doba přerušena, a pokračovala by dále, až po Zobrazit více →
Máte pravdu v tom, že OSVČ má nárok na nemocenské dávky, jen pokud si platí nemocenské pojištění. Navíc, OSVČ má nárok na nemocenskou, až od 15 dne. Za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, je totiž nárok, jen na náhradu mzdy Zobrazit více →