Za invalidní důchodce (I., II. a III. stupeň), platí zdravotní pojištění stát. Zdravotní pojištění, ale nijak nesouvisí s případným nárokem na nemocenskou (pro nárok na nemocenskou, musí být placeno nemocenské pojištění – to může platit zaměstnavatel – viz dále).
Sociální pojištění, ale stát za invalidy neplatí (neplatí ho nikdy a za nikoho; u sociálního pojištění to celé funguje jinak, než u zdravotního pojištění).
Doba invalidního důchodu III. stupně, se ale započítává jako náhradní doba důchodového pojištění.
U prvního a druhého stupně, ale pobírání invalidního důchodu, není náhradní dobou důchodového pojištění.
U I. a II. stupně se předpokládá, že je dále možné vykonávat nějakou (alespoň omezenou) výdělečnou činnost, a potřebné roky pro nárok na důchod si „odpracovat“.