Příspěvek na péči je sociální dávka, na kterou vzniká nárok v určitých, přesně specifikovaných případech. Konkrétně na tuto sociální dávku mají nárok lidé, kteří jsou například dlouhodobě nemocní, mají špatný zdravotní stav nebo jsou již „prostě jen“ velmi staří. Zákon definuje deset základních životních potřeb, kam patří schopnost mobility, orientace, komunikace, stravovaní, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Podle toho, kolik daná osoba nezvládá splnit těchto „potřeb“ je pak stanoven stupeň závislosti na pomoci jiné osoby – I, II, III, IV stupeň závislosti a od něj se pak odvíjí výše příspěvku na péči. Tento příspěvek tedy dostává osoba, která potřebuje péči. Tuto péči jí pak může poskytnout buď rodina, nebo asistent sociální péče nebo registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Příspěvek na péči je pak určen na úhradu této pomoci.