Pokud není v pracovní smlouvě dojednáno něco jiného, tak se pracovní poměr uzavírá na dobu neurčitou. Má-li to být jiné, pak musí být jednoznačně uvedeno, že se jedná o určitou dobu (například práce na 1 rok, do konce roku, po dobu co je jiný zaměstnanec na mateřské, jenom na dobu než bude vykonána nějaká konkrétní práce, apod.).
Řada firem preferuje dávat novým zaměstnancům nejdřív jenom smlouvu na dobu určitou – obvykle na jeden rok. A teprve až poté, co se nový člověk osvědčí, tak se smlouva prodlouží nebo převede na dobu neurčitou (důvodem je omezená délka zkušební doby).
Zákoník práce ale stanovuje několik omezení, jaká je maximální délka smlouvy na dobu určitou, nebo kolikrát je maximálně možné prodloužit pracovní poměr na dobu určitou.
Jinak je ale pracovní poměr na dobu určitou „plnohodnotné“ zaměstnání. Je nárok na dovolenou, na nemocenskou, po skončení může být nárok na podporu v nezaměstnanosti, atd.