Při výpovědi z práce (nebo i při ukončení zaměstnání dohodou), může být nárok na odstupné. Neplatí to ale pro každou výpověď. Na odstupné vzniká nárok jen při výpovědi od zaměstnavatele (nebo i u dohody), pokud se jedná o některý z důvodů, uvedených v zákoníku práce.
Mezi důvody pro výpověď, při kterých je nárok na odstupné, patří především organizační důvody nebo nadbytečnost (snižování stavů, hromadné propouštění). Na odstupné je nárok i při zániku firmy (nebo její části). A někdy je nárok na odstupné i při výpovědi ze zdravotních důvodů.
Odstupné, na které může být nárok při výpovědi z pracovního poměru, je určeno zákoníkem práce (minimální zákonné odstupné).
Kromě zákonného minima, se ale můžete se zaměstnavatelem domluvit i na jiné (vyšší) částce – méně než zákonné minimum to být nemůže.
Kolik bude odstupné při výpovědi, se vypočítá z průměrného výdělku v zaměstnání. Výpočet se provádí z posledního ukončeného kalendářního čtvrtletí (případná neschopenka a nemocenská před ukončením zaměstnání, ale nehraje roli – do výpočtu nezasahuje).
Minimální odstupné při výpovědi, se odvíjí i od odpracované doby v zaměstnání:
- 1 násobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete méně než 1 rok
- 2 násobky průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete méně než 2 roky
- 3 násobky průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete déle než 2 roky