Některé „výhody“ které jsou typicky spojené se zaměstnáním na hlavní či vedlejší pracovní poměr, pak již nemusí být tak úplně dostupné i pro osoby, které podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tak třeba OSVČ nemá nárok na placenou dovolenou (zaměstnancům zákon garantuje minimálně 4 týdny placené dovolené a někdy i více). OSVČ nemá nárok na odstupné (jako zaměstnanci při výpovědi), byť při splnění podmínek má i OSVČ nárok na podporu v nezaměstnanosti. Složitější to pak má OSVČ i s nemocenskými dávkami. Nemocenské dávky, jsou vypláceny na základě nemocenského pojištění. To za zaměstnance platí zaměstnavatel v rámci povinných odvodů na sociální pojištění. OSVČ si pak může platit nemocenské pojištění sám. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a tak si jej platí jen malá část živnostníků.