Mezi obecné podmínky nároku na dávky pomoci ve hmotné nouze – a zde tedy konkrétně příspěvek na živobytí – patří to, že žadatel (popř. společně posuzované osoby) nedosahuje příjmu, který se nazývá „částka na živobytí“.
Částka na živobytí vychází z toho, jaké je životní (resp. existenční) minimum. Není to ale to samé, jako životní minimum. U dávek hmotné nouze se posuzuje celková majetková a sociální situace. Posuzuje se mimo jiné i to, zda žadatel usiluje o zvýšení svého příjmu. Například už jen to, že budete sice nezaměstnaný, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, ale budete si aktivně snažit najít novou práci (a tím i nový zdroj příjmu) se bude posuzovat jinak, než když budete jen dlouhodobě nezaměstnaný bez snahy o nalezení nového zaměstnání.