Zatímco běžný zaměstnanec může dostávat nemocenské dávky i poměrně dlouhou dobu, u pracujícího důchodce tomu tak není. Běžný zaměstnanec (který nepobírá starobní nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně), může nemocenské dávky dostávat až po dobu 380 dní, resp. podpůrčí doba končí po 380 dnech od zahájení pracovní neschopnosti nebo od doby, kdy je nařízena karanténa. Ve výjimečných případech, je pak dokonce možné prodloužení, o dalších 350 dní.
U pracujícího důchodce (který pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu 3 stupně), se nemocenské dávky vyplácí pouze po dobu 70 dní. Tedy vycházíme-li z toho, že nemocenské dávky jsou vypláceny až od 15 dne pracovní neschopnosti (do té doby náleží zaměstnanci náhrada mzdy)